Jsem blázen nebo je to normální?

4. ledna 2018 v 15:33 | LowinGirl

Ahoj!

Určitě už se Vám někdy líbil nějaký kluk (předpokládám, že tohle žádný kluk číst nebude). A určitě jstes nějakým už byli venku. Chtěla bych se s Vámi podělit o moji zkušenost.
Když jsme byli v 5. třídě jeli jsme na lyžařský kurz, tam jsem ho poprvé poznala (ano, ve škole jsem ho vídala, ale ne tak moc). Byl to normální,(trošku výškově menší) pěkný kluk, který hrál jistý sport (nebudu zmiňovat jaký), který byl na naší škole rozšířený. A ano, líbil se mi (trošku). Měl pěkné oči, vlasy a kdyyž mu bylo horko/zima, tak se ceký červenal, takže nebylo poznat jestli mu tváře červenají studem nebo teplotou. Když jsme někam šli, koukala jsem se po něm, ale nenápadně samozřejmě.
V 7.trídě jsme jeli na náš 2. společný lyžák. Tam už to bylo oboustranné. Líbil se mi on a já jemu. Kamarádka zapříáhla, že do než se vrátíme, tak nás dá dohromady. A to bych Vám to tady nepsala, kdyby se to nestalo. Jenže byl v tom háček. Oba jsme tak trošku stydlíni, takže náš "vztah" šel do záhuby hned 2 týden po lyžáku. Snažila jsem se, ale on moc úsilí nevydal. Domluvili jsme se, že půjdeme ven, ale místo toho šel do obchodního domu s kamarády a mě nechal čekat s kamarádkou venku, ani nenapsal! Chvíli na to jsme se vzájemně rozešli.
Docela úspěšně se mi podařilo vytlačit ho i vzpomínky s ním spojené až do nejzazší komůrky mozku. Ale nic není věčné a tak ani tyto vzpomínky nezůstaly uschovány, tam, kde bych je chtěla mít. Vystoupaly na povrch spolu s tím, že mi začal zase psát.
Ano, sice to byly konverzace typu "Ahoj", "Jak se máš?", "Co děláš?", apod., ale i to stačilo, aby to všechno vyplulo na povrch. Jako kdyby jste jen malinko pootočili víčkem láhve plné vzduchu pod vodou, ono se uvolnilo a všechen vzduch vystoupal nahoru.
Tak jsme si spolu psali, ve škole po sobě dívali a já měla pocit jako by to všechno začalo nanovo, jen o pár let (cca 1,5 roku) později. Už jsem, ale měla na paměti, jak to dopadlo v oné 7.třídě. Čas plynul a my jsme se ocitli v 9.třídě, konec základky, přijímačky, rozlučka a alou na střední!
Byl konec roku, my jsme šli jako žáci 9.ročníku na akci (kdybych zmínila jakou už bych to přiblížila moc). Vsadili jsme se. Kdo prohraje musí splnit úkol. No a co se nestalo Lowin Girl prohrála. Tak jsem dostala "trest" nebylo to nic hrozného. "Tak na rozlučce" v tom momentě mi došlo, žena rozlučce to nedám, protože nevypadalo by to divně? Jasně, že jo!
Když jsme dorazili na místo rozlučky, tak už jsem začala přemýšlet, že se na to vykašlu, ale nechala jsem to být, protože třeba na to zapomněl? Ne, marně jsi doufala! Nadešel okamžik, kdy jsem si musela vybrat, buď se mu na to vykašlu nebo do toho půjdu, ale bude to vypadat, jak to bude vypadat.
Ne. vážně nejsem tak blbá! Vykašlala jsem se mu na to, ale to jsem ještě nevěděla, jak moc mi to bude vyčítat. To by jste nevěřili, jak moc taková porušená sázka může kluka dostat.
Když už bylo pozdě a nebylo co dělat, tak jsme si s kamarádkou řekly, že už půjdeme domů. Ona už musela a mi setam nechtěo zůstávat. On už šel, taky že jo, tak jsme šli spolu. Rozloučila jsem se s kamarádkou a šla na zastávku, kam pro mě měl přijet otec.
Než jsme došli, tak mi vyčetl, že jsem to nesplnila, navrhl, že se sejdeme o prázdninách a splním to, trošičku jsme pokecali a pak jsme se objali (nechápu co mě to popadlo), protože pro něj přijel odvoz a rozloučili jsme se.
(Vím už je to dlouhé, jako 14 dní, ale ještě kousek)
O prázdninách jsme se teda domluvili, že se sejdeme. Jelikož to bylo daleko nemohla jsem jít pěšky, tak jsem dorazila později než on a v tu chvíli začal ten nejhorší šas, který jsem ten den mohla mít. (Ne nemůžu napsat hodina/dvě, protože nevím jak dlouho jsme tam spolu byli) Celou dobu (teda skoro) jsme se neměli o čem bavit (No jo, oba stydlíni, to už jsem zmínila, že?) Takže jsme si to náramně užili. Když už jsme se rozjeli, tak to ze mě spadlo, jako nějaká písemka.
Hrůza! Nepřála bych Vám to nikomu!
Pak jsme si ještě párkrát psali, jednou nebo dvakrát něco navrhl, pozval mě do kina, na místo (kde se hraje ten sport, který dělá), ale pokaždé jsem se ze toho vyvlíkla. Ta představa, že by se opakovala situace z prázdnin, mlčení. Ne,děkuji.
No, ale tady nastává ten problém. Vždycky se mi to podaří nějak potlačit dozadu, jako poté v té 7.třídě, ale v ten moment mi napíše on a jako by to bylo zase zpátky. I když vím, že náš vztah by vedl ke zkáze po týdnu nějak se to vrací.
Možná jsem se z toho potřebovala jen vypsat, možná, ale ne.
A teď se ptám já Vás, je to notrmální nebo jsem blázen? Co byste mi poradili Vy?

Vaše Lowin Girl z OM
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama